Botanický popis a pěstování:

Jalovec obecný je jehličnatý keř nebo bohatě větvený stromek, dorůstající výšky kolem jednoho metru. Jehlice jsou uspořádány v trojčetných přeslenech. Jde o rostlinu dvoudomou, samčí květy má žlutavé, samičí jednotlivé, zelenavé, šištice bobulovité, zrající 2 až 3 roky. Plodem jsou šišticovité bobule o průměru kolem 5 až 7 mm, červenohnědé až fialové barvy.Jalovec má rád chudé, písčité a jalové půdy. Vytváří někdy až tajemně vyhlížející houštiny. V České republice je chráněný, na Slovensku nikoli. Hojný je zejména na Valašsku a na moravsko - slovenském pomezí.

Sběr a používané části:

Plody se sbírají na podzim druhého roku. Po usušení mají pryskyřičnaté aroma a kořenitou chuť. Dřevo se sbírá na podzim a v zimě. V České republice je sběr zakázán a pro farmaceutické účely se jalovec dováží, zejména z Albánie.

Způsob použití:

Nejčastěji používanou lékovou formou byl dříve nálev z drcených jalovčinek, podávaný pro své močopudné působení. Od takového užívání se ustupuje a jalovčinky se obyčejně podávají syrové, k přímé konzumaci formou různých kúr. Při vnitřním používání se podává silice v dávce 2 až 5 kapek, ovšem velmi opatrně, nejlépe rozmíchaná třeba v trošce mléka. Častější je ovšem zevní podávání silice při neuralgiích, artralgiích apod. Z jalovcového dřeva se zásadně připravuje odvar.

Zajímavosti:

„Informace v tomto odstavci převzaty z publikací: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin I. – VII díl.“