Botanický popis a pěstování:

Keř, obvykle dorůstající do výšky 2 až 5 m s šedozelenou až šedou kůrou. Listy, které vyrážejí jíž na začátku dubna, jsou vstřícné, lichozpeřené, s podlouhlými, na rubu světlejšími lístky. Květy mají bílou až žlutobílou barvu a silně páchnou. Plody jsou černé až černofialové peckovice, které po rozmačkání barví. Bez černý lze zaměnit se dvěma zástupci tohoto rodu, s bezem červeným a bezem chebdí. Bez červený má na rozdíl od bezu černého červené plody, bez chebdí roste v teplejší oblastech, u nás se vyskytuje zřídka. Bez se vyskytuje na území téměř celé Evropy (vyjma části Skandinávie), na území Malé Asie až po Západní Sibiř. Vyhovuje mu vlhká humózní půda s vyšším obsahem sodíku. Roste na okrajích lesa, v zanedbaných zahradách, u plotů, u zdí, na rumištích nebo na skládkách. Množí se semeny, která jsou často roznášena ptáky nebo větrem.

Sběr a používané části:

Mladé listy se přikládají na místa postižená revmatismem, na znehybněné klouby a na bolestivé záněty kloubů. Z plodů se vyrábí zavařeniny, šťáva, likéry, povidla a bezinkové víno. V kuchyni se využívají i květy, které se obalují a smaží jako klasické řízky. Doba sběru Květy – červen Plody – srpen – září Listy – červen – červenecSbírají se květy, plody i listy bezu černého. Teď nově i pupeny. Květy by se měly sbírat za suchého počasí, navlhlé nebo mokré špatně schnou a často plesniví, sběr je nejlepší před úplným rozvinutím květu. Sušit by se měli co nejrychleji na vzdušném místě ve stínu ve velmi tenkých vrstvách nebo samostatně rozvěšeny, přímé slunce květu škodí. Pokud jej sušíme uměle, teplota nesmí přesáhnout 40°C. Usušená droga nesmí navlhnout, jinak zhnědne. Květy sesychají v poměru 6:1. Plody se sbírají, jakmile jsou zralé, zralost poznáme podle tmavě fialové až černé barvy bobulí. Suší se jednotlivě stejně jako květ. Pokud jsou bezinky dobře usušeny, nebarví ruce a neslepují se. Plody sesychají v poměru 8:1. Listy se sbírají méně často, jejich sušení a uskladnění je podobné jako u květu. Pupeny bezu černého se nakládají do lihoglycerinu a vzniká z něho výtažek s nemalými účinky pro organismus.

Způsob použití:

Květy bezu, plody bezu lze použít různými způsoby. Z květů nálev či odvar, z plodů víno, sirup, povidla. Z pupenů pak tinkturu.

Zajímavosti:

„Informace v tomto odstavci převzaty z publikací: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin I. – VII díl.“