Ajurvéda
Ájurvéda - v doslovném překladu „nauka o životě“, představuje nejstarší celistvý lékařský systém o zásadách zdravého způsobu života.
Původ ájurvédské medicíny
Ájurvéda, v doslovném překladu „nauka o životě,“ představuje nejstarší celistvý lékařský systém o zásadách zdravého způsobu života. Vznik tohoto učení spadá do starodávného období indických posvátných písem (véd), které vznikly jako výsledek vnitřního poznání osvícených mudrců (ršijů).
První nejstarší dochovaný spis o ájurvédském lékařství, Charaka Samhita, pochází z 1. stol. n. l. Druhý odborný spis, Sushruta Samhita, se objevuje o století později a pojednává o ájurvédské chirurgii. Třetí nejvýznamnější ájurvédské dílo, Ashtanga Hridaya, vzniká kolem 7. stol. n. l. a představuje přehlednou kompilaci dvou předchozích spisů. V období mezi 5. stol. před n. l. a 5. stol. našeho letopočtu se principy ájurvédského lékařství rozšířily do všech koutů tehdy známého světa (Číny, Tibetu, Persie, Arábie, Egypta, Řecka a Říma), kde se smísily s místními tradicemi a kulturními zvyky. Na tomto univerzálním základě pak postupně vznikaly nejrůznější školy a systémy přírodního lékařství. Ájurvéda je proto označována za „matku všech léčebných systémů“.
Ájurvédské lékařství
Ájurvéda představuje celostní a jednoduchou formu léčebného přístupu s cílem lépe porozumět sobě samým. Snaží se proniknout k jádru problému a odhalit skutečnou příčinu či samotný zárodek onemocnění, ať už je jeho původ v nesprávné výživě, životních návycích, dědičném zatížení, negativním myšlení nebo emocionální či energetické nerovnováze. Nabízí nám tak pohled do širších vazeb a souvislostí, které utvářejí a ovlivňují náš psychický a fyzický stav. Ájurvédská praxe apeluje především na vědomou prevenci a zdravý životní styl, protože nemoci je vždy snazší léčit v jejich počátcích než v pokročilých stádiích, kdy již ve většině případů dochází k poškození tělesných tkání. Původ většiny nemocí je ze sedmdesáti procent skrytý v nesprávné životosprávě. Proto úspěch ájurvédské terapie závisí zejména na konzumaci správné stravy a také na naší ochotě změnit v každodenním životě některé dosavadní návyky a stereotypy, které mnohdy stojí u kořene našich zdravotních obtíží. Správný postoj, pevná vůle a odhodlání vyřešit svůj zdravotní problém jsou vždy začátkem úspěchu.
Ájurvédský přístup
Ájurvéda považuje člověka za neoddělitelný a vzájemně propojený komplex těla, vitální energie, mysli a duše. Nezaměřuje se na symptomatické projevy nemocí, ale především na jejich příčiny, které každé chorobě předcházejí. Symptom je chápán pouze jako upozornění či varování, že v organismu není něco v pořádku a je nutná náprava na hlubší úrovni. Ájurvéda se tak v souladu s principy zdravého životního stylu snaží obnovit v lidském těle přirozený stav harmonie, který se projevuje jako duševní a tělesné zdraví. Změnou každodenních stereotypů, správnou stravou a pravidelným užíváním bylin je možné úspěšně odstranit nejrůznější zdravotní obtíže a dlouhotrvající onemocnění, jako jsou například: kožní choroby, nemoci dýchacího ústrojí, poruchy zažívání, migrény, obezita, potíže spojené s krevním oběhem, gynekologické problémy, nemoci páteře, kloubů a svalů, nespavost, únava a stres.
Základní principy
Každý člověk se rodí s jedinečným poměrem biologických principů (dóš) – váta, pitta a kapha (v tibetském pojetí vítr, žluč a hlen), které představují individuální genetický kód podílející se na utváření naší psychosomatické charakteristiky. V průběhu života se potom z různých příčin jejich poměrné zastoupení odchyluje (vikrti) od původního vrozeného stavu (prakrti), což se poté odráží na naší psychické kondici a fyzickém zdraví. Duševní vědomí, myšlenky, emoce, mezilidské vztahy, strava, denní rytmus, životní styl, roční období a prostředí, ve kterém se pohybujeme, to vše ovlivňuje jejich vyváženost či nerovnováhu. Tyto tři základní principy života nemůžeme vnímat odděleně a nezávisle. Jejich funkce jsou společně provázány a vzájemně se doplňují. Znalost sídla a působení každé z dóš nám umožňuje správně rozpoznat jejich projevy ve smíšených konstitucích, které jsou nejčastějšími psychosomatickými typy.
Příčina nemoci
Zdraví je optimální stav harmonického fungování celého organismu. Představuje rovnováhu mezi třemi biologickými principy podle vrozeného individuální stavu (váta, pitta, kapha), tělesnými tkáněmi a jejich funkcemi, smyslovými orgány, myslí a duševním vědomím.Každý člověk je obdařen dostatečnou dávkou zdravého rozumu, aby dokázal rozlišovat mezi vhodným a nevhodným, mezi zdravým a škodlivým. Lidský organismus nám poskytuje všechny potřebné odpovědi v podobě signálů, kterým člověk buď naslouchá či nikoliv. Každá emoce je biochemická odezva na určitý problém, který se ukrývá hlouběji pod povrchem. Chování a jednání běžného člověka určují jeho touhy a přání, které mají své sídlo v mysli. Ta trvá obyčejně na jejich splnění i za cenu poškozování fyzického těla. Mysl tak často doslova zneužívá tělo k dosahování svých žádostí. Proto většina nemocí před tím, než se projeví na úrovni fyzického těla, začíná nejprve v neklidné, rozhárané a nedisciplinované mysli, která je plná nejrůznějších přání. Touha je proto samou podstatou nevědomosti, ve které se skrývá utrpení, nemoc a bolest. Tento prvotní impuls se poté začíná projevovat na fyzické úrovni v důsledku zvýšeného nahromadění jednoho z principůváta, pitta nebo kapha v určitém místě trávicí soustavy podle svého sídla. Následně pak dochází k poruchám výživy a regenerace sedmi tělesných tkání (dhátus) a posléze k narušení některých životně důležitých funkci. Takové vychýlení organismu ze své přirozené rovnováhy má potom za následek rozvoj nejrůznějších onemocnění.
Článek na této straně je převzat z http://www.everest-ayurveda.cz/podstata-ajurvedy